Vzpomínka na úžasnou ženu Věru Čáslavskou

Když mě před pár lety navštívil Věřin syn Martin s prosbou o pomoc pro maminku, která se utápěla v bezvýchodných depresích, poznala jsem jinou Věru. Ne onu legendu, kterou obdivoval celý svět včetně mě, ale Věru matku, zraněnou ve své prapodstatě ženství, drcenou osudem.

Nevím, zda jsem byla co platná při těch dlouhých rozhovorech, které jsme spolu vedly. Ta nádherná, statečná žena neznající strach se paradoxně vzdávala. Když znovu nabyla síly, hodně často jsme si psávaly.

Psala mi a posílala MMS z jejího milovaného Mexika, byla šťastná. Točila dokument s Olgou Sommerovou „Věra“. Mrzí mě, že jsem se na premiéru filmu nemohla dostavit, i když si to hodně přála. Před nedávnem dokument běžel v televizi. Byla jsem na ni tak pyšná, plná obdivu k té hrdé, silné, přímé, vzácné a krásné ženě. Film ukázal celou hloubku její osobnosti. Napsala jsem jí, jak moc si jí vážím.

Back to news